ROZHOVOR : UDG:,,Budeme hrát, dokud budeme dejchat!"

UDG: „Budeme hrát, dokud budeme dejchat!“

Je pátek 18.dubna večer, před Velikonočním pondělím a okolo kulturního domu Máj duní hudba. Zvučí tam rodáci z Ústí nad Labem, kapela UDG, která se do povědomí naší generace převážně zapsala písničkami Hvězdář, Kurtizána nebo Motýl.  UDG je skupina plná pohodových členů hrajících upperground  resp. underpop a poprock. Při rozhovoru byla energie a dobrá nálada přímo cítít. Přečtěte si rozhovor s nimi.

1)      Na scéně jako takové působíte 10 let. Jak vzpomínáte na svoje začátky? Co se u vás za tu dobu změnilo?

Petr(zpěvák): No, jak říkáte, na scéně jsme zhruba 10 let a jasně, že vzpomínáme na svoje začátky, protože kdo nevzpomíná na svoje začátky tak ten nemůže nic dělat. Nebo jak se to říká, kdo nezná svojí minulost…nemá budoucnost.

Nic se nějak extrémně nezměnilo, spíš se tak průběžně vyvíjíme a pořád to vychází z nějakých podobných základů.

2)      Jaké byly vaše úplně první začátky, kolem roku 98? Kdo měl ten nápad založit kapelu?

Petr(zpěvák): V podstatě to byl můj a bráchy nápad, protože my jsem tenkrát závodně tancovali a shodou okolností jsme se dostali do skladu domu dětí a mládeže, což byla ta organizace, pod kterou jsme tancovali a v tom skladu byly zaprášený hudební nástroje. Jsme si říkali, že to tam prostě leží, nikdo na to nehraje a je to hrozná škoda. Tak jsme rozhlásili po škole, že se zakládá kapela a tenkrát jsme se seznámili, poprvý jsme si sedli na oběd tady právě s Tomášem na gymplu a domluvili jsme se a ještě ten den jsme tam jeli. On si to sestavil a řekli jsme : „Okej my budeme hrát !“

3)      Čím byste byli, kdybyste nehráli jako kapela.

Petr(zpěvák): Kytarista by dělal na pumpě, tady bubeník by pravděpodobně učil na nějaký základce já bych děla,ajťáka v nějaký firmě, a můj brácha by byl asi voják nebo nezaměstnanej, nevím. A saxofonista, ten by byl takovej úředníček. Jo a ještě druhej kytarista, ten by byl nezaměstnanej.

4)      Letošní tour jedete s kapelou Lola běží a Voxelem, jak jste se „našli“ a jak si sedíte?

Jugi(bubeník): My jsme se seznámili v podstatě s Lolou na gay seznamce.(smích).

Bobo(kytarista):Nám je doporučila kapela The switch.

Jugi(bubeník): Ale je to tak, my se za tu orientaci vlastně nestydíme a hledáme se mezi svejma. S Voxelem jsme se seznámili na pervers.cz (smích)

–oficiální verzi toho jak se kluci poznali nevíme, tak se budete muset spokojit s touto(každý má své tajemství) 

5)      Jak skládáte písničky? Společně nebo někdo udělá text někdo hudbu?

Petr(zpěvák): Většinou to přijde tak, že každej si doma něco připraví a pak to nějakým způsobem představí ostatním a to se pak třeba přemění v další hraní a tak.

6)      Stalo se třeba někdy, že kluci jammovali, nasadil se text a něco z toho bylo?

Petr(zpěvák): Jojo, určitě, to se taky stává. Jsou to věci, co vznikají strašně rychle, ale pak jsou třeba hodně dobrý. Celkově platí to, že čím se ta písnička složí za kratší dobu, tím je písnička lepší. Nejhorší jsou ty nad kterýma se dělá 14 dní a pak je to hrozný

7)      Jaká byla úplně první písnička, kterou jste jako kapela hráli?

Petr(zpěvák): Úplně první písnička se jmenovala Voda. V prvním sklepě, kterým jsme hráli, jsem si udělali čtvrtku, kam budeme psát písničky a první jsem napsali H₂O. Už ani nevím, jak to bylo, ale bylo to hrozný.

8)      Jakou písničku máte nejradši? Kterou berete za obyčejný doplněk alba?

Petr(zpěvák): No tak já mám rád  skoro úplně všechny abych řekl a rozhodně nezapomínám, nebo jsem vděčnej za písničky, který nás v podstatě udělaly, kvůli kterejm chodí spousta lidí na koncerty, takže to jsou písničky, který se můžou zdát i pro nás jako dost ohraný, protože je hrajeme každej pátek, sobotu, všechny festivaly a bez těch bychom ten koncert nemohli prostě skončit.

Tak kromě teda věcí, který mám hodně oblíbený a který jsme nikdy nehráli na koncertech a který jsou na deskách skoro skrytý, tak prostě i ty dva roky, co ta deska je v podstatě aktuální tak samozřejmě nezapomínám a mám rád ty písničky, který jsou v podstatě od nás, který nehrajeme.

Jugi(bubeník): Někdy je třeba zajímavý, když si po nějaký době pustím nějakou starou desku a říkám si : ,,Ty vole tak tahle taky“. Je to, že prostě najdu písničku, o který vůbec nevím, že jsme jí složily a nikdy jsem jí nehráli a extrémně mě překvapí, protože mě ty písničky přijdou často dost dobrý, že jich je škoda. Písničky, který se třeba na playlist nikdy nedostaly.

Petr(zpěvák): Je hrozně příjemný, když pak někdo přijde a řekne, že třeba věc, která je čtyři roky dozadu a je úplně … není tak známá, a přitom se líbí třeba i mě i jemu, což je důkaz toho, že člověk tu kapelu poslouchá a že nezná jen písničky jako je Kurtizána, Hvězdář a Motýl .

9)      Máte nějakou písničku, která se tolik nevžila do povědomí? Nebo není oblíbená a přesto ji hrajete?

Petr(zpěvák): Tak ono je to tím, že když jí zařadíme na koncertě, že už jí uděláme nápadnou. Jsou písničky, který máme, líbí se a jsou třeba hlubší a nejsou třeba extra zajímavý na to, abychom je hráli na stagi. Chceme, aby ty koncerty byly živý a tyhle písničky, který třeba se do toho koncertního setu nedostanou, jsou třeba pomalejší nebo tak.

10)  Vídíte ve svojí tvorbě posun, nebo máte svůj styl, který si držíte?

Petr(zpěvák): Tady se vlastně obracíš k první otázce. Jak už jsme říkali, ten posun je a určitě je nějakým způsobem plynulej podle toho jak se mění doba, lidi, společnost, tak se samozřejmě vyvíjí i kapela. Kdybychom stáli furt na jednom místě tak by to bylo to špatný a neděláme nic uměle, že bychom chtěli udělat nějaký velký skoky v tom, co děláme jenom proto, abychom se stali nadčasový, to ne. Ten průběh je prostě plynulej, tak jako cokoliv jinýho.

11)  Jak vzniknul název skupiny?

Petr(zpěvák): Nejdřív jsem se prvních 14 dní jmenovali Sku*vený játra. Protože to bylo tak, že jsme nikdo nevěděli, jestli nás to bude bavit a jak nám to dlouho vydrží. Nikdo nevěřil, že z toho bude něco takovýho, jako jsme teď. Chtěli jsme oprášit ty nástroje. Vůbec jsme nemysleli na to, že budeme hrát třeba tady v Pelhřimově. A pak přišlo UDG jako Useless demi-gods ze dvou písniček skupiny Manic Street Preachers, kterou jsme tenkrát poslouchali. V jedný písničce bylo imitation demi gods a v druhý useless generation a od toho Useless demi gods, jako nepoužitelní, nebo zbyteční polobozi.

12)  Trávíte jako kapela volný čas, nebo jste rádi, když si dáte po tour „voraz“ ?

Petr(zpěvák): My spolu trávíme strašně moc času, to znamená, když je chvíle, a máme kapelový volno, tak se většinou rozjede každej někam jinam. My spolu trávíme skoro víc času než se svejma přítelkyněma atd. Takže když je volnej čas, tak opravdu většinou každej jede, tam kam chce.

Jugi(bubeník):Ale Adam má třeba šestnáct milenek, nestíhá to, je utahanej.(smích)

13)  V Pelhřimově hrajete po druhé, pamatujete na předešlé vystoupení?

Petr(zpěvák): Jasně, že na minulý vystoupení pamatujeme. Tenkrát jsem tu hráli se skupinou Prasklej Vejfuk. My jsme to minule nakecali vašemu zvukaři a on se pak ptal, jako kdy už přijede kapela Prasklej Vejfuk.

14)  Kolik měst jste už navštívili, počítáte to? Máte radši vystoupení na fesťákách nebo na tour?

Petr(zpěvák): Třeba Volťák má nad svojí postelí obrovskou mapu Český republiky a všude, kde jsme hráli, tak si tam píchne špendlík.

Kluci: Vlaječku, vlaječku tam má…

Petr(zpěvák): Minule to počítal a zjistil, že má „vopíchanou“ celou republiku, dokonce přítelkyně se na něho naštvala. Takže opravdu jsme byli snad všude, kde to jen šlo.

15)  Měli jste někdy chuť skončit?

Petr(zpěvák): Jako byly časy, kdy určitě v kariéře byly jistý krizový momenty, že jsme se hádali. Byly to spíš takový epizodní hádky, kdy se třeba něco řešilo a každej to viděl jinak a měl jinej názor. V momentě, kdy názory narazí na sebe tak to trochu jiskří, ale nikdy to nebylo tak, jako že jsme si neřekli tak a konec. Prostě budeme hrát, dokud budeme dejchat.

16)  Máte nějakou historku, zážitek z koncertu, na který nezapomenete?

Petr(zpěvák): Těch historek je strašně moc. Teď jsi mě překvapila J, ale těch historek je opravdu spousta, ať už z koncertu, nebo z toho co se děje po koncertech, takže to je těžký, vzít jednu. Opravdu si nevzpomínám, protože je to celý velká zábava a hudba nás tolik baví. Určitě nejsme suchaři, který by po koncertě šli hned domů. Těch historek je milion.

17)  Máte nějaký hudební vzory?

Petr(zpěvák): Určitě máme, vzor má každej, ale to by ses asi musela zeptat každýho z nás zvlášť, kterýho interpreta poslouchá nebo kdo ho ovlivnil. Pro mě například úplně nejlepší a nedosažitelná kapela Queen a Fredy Mercury.