•Mobilní (ne)závislost, aneb jak se Iven s časem vypořádala•
Zdravím,
po moc, moc dlouhé době jsem se dokopala napsat zas normální článek, i když… Nebude to jen tak obyčejný článek. Dnes vám napíšu něco o důležitosti mobilů a jejich (ne) závislosti.
Teď v pondělí 26. Května se mi stala taková menší nehoda. Utopil se mi mobil. Vypadl mi z kapsy, ale tím kam spadl, se radši nebudeme zabývat, prostě se namočil a jelikož jsem měla „krásného pavoučka“ na displeji voda se tam dostala příliš rychle a mobil už tedy nejspíš nezachráním když „spinkal“ v rýži.
Abych vám přiblížila funkci mobilu v mém životě tak je to pro mě jako hlavní součást komunikace s kýmkoliv a beru to jako prostředek svého soukromí a teď se z mobilu vykouřily veškerý čísla, poznámky… Mrzí mě to a trochu jsem to obrečela, ne ten mobil, ale ty informace…
Den první – úterý. Nemám mobil, nemám absolutně ponětí o čase, protože nenosím hodinky a nemůžu si nic zjistit, jsem unavená a před osmou usínám v učebně. Nakonec jsem se „sebrala“ a soustředila se na školu a na každou chvilku jsem si něco naplánovala jen, abych se necítila nějak divně. Povedlo se. Doma jsem se připojila na pc.
Můj hlavní problém pc je ten, že se o něj dělím se ségrou a tak tam nemám příliš soukromí a místo, kde počítač v pokoji máme je jako dálnice našeho pokojíku. Ségra, občas mamka, když něco potřebuje… Nesnáším, když sedím, píšu si s lidma co znám a za chvilku mě vyleká hlas mamky/ségry: „Odkud ji/jeho znáš?“ V tu chvíli bych se nejradši vytratila, vysublimovala nebo cokoliv jiného, co by mě od toho trapného okamžiku vysvětlování zachránilo. Je mi 17 (a půl! :D) a myslím, že na svůj věk jsem opatrná dostatečně na to, abych věděla, s kým si píšu a navíc na facebooku mám jen lidi se kterými se znám víceméně alespoň od vidění.
Den druhý – středa. Začínám si na svůj offline nemobilní život zvykat a můžu být na sebe pyšná. Bez sluchátek nežiju a tak jsem vyhrabala svoji mp4ku a písničky poslouchám tam. Samozřejmě hledám nějaký starší mobil na netu a s mamkou aukrujeme (zatím nic nevyšlo). Tak snad do 14-ti dnů třeba něco bude, chtěla bych náhradu co nejdříve… Přeci jen… „když nevím, vygooglím“.
Den třetí – čtvrtek. Už zvládám a organizuju si čas. Ve škole mi stačí zvonek a víc nepotřebuju. Snažím se učit a když už nemám úkoly sednu si k počítači, protože ségra může být na mobilu.
Den čtvrtý – pátek. Ještě mě asi dvakrát napadla myšlenka, že něco potřebuju ať už vyfotit nebo najít, ale už vím, že mobil prostě nemám a TEČKA. Večer jóga, písničky a facebook. Usnula jsem u pc a ani si nepamatuju jak jsem se do postele dostala.
Den pátý a šestý – sobota & neděle. Jsem naživu. Ségra říkala, že počítač zůstal zapnutý do rána a já vůbec nic neukončila. Dop**ele ! Okamžitě vypnu skype, icq a odcházím do kuchyně vařit. K pc jsem se dostala odpoledne, ale na napsání tohohle článku jsem neměla náladu… To až dneska – v neděli. Samozřejmě jsem nestihla úplně všechno co bylo v plánu, ale všechno se dá. Hurá! Jupí! Jéj! Zítra pondělí a týden bez mobilu za mnou. Můžu si úspěšně gratulovat. Cítím se fajn a to ve mně kámoška viděla závisláka.
Teď se pověnuji trochu té o něco jiné straně a vezmu to obecněji…
Jsme na mobilech vůbec závislí natolik, že bychom nevydrželi ani týden, den, hodinu nebo dokonce minutu? Možná, ale moc tomu nevěřím. Lidé si dělají priority a četla jsem na netu i pár článků, kde se píše o tom, že žena nechala muže kvůli Twitteru a podobně. Priority, kdy někdo staví dopředu peníze, nakupování, práci, alkohol a automaty, to je pro náš svět lidí a dnešní populaci celkem samozřejmé, ale už i internet nás začíná masivně ovládat natolik, že někteří méně spí, lidé mohou být více nemocní a ničit si oči ( vždyť kolik podnikatelů, sekterářek, ajťáků a podobně má čočky nebo brýle… spousta a ani nemluvím o tom, že vzrůstá dětí, které s očima mají problémy, tvoříme si společenskou blokaci (i když….o tom níže…) a podobně.
Trochu odbočil směr k počítačům… Teď v době dalších vymožeností ať už jde o chytré telefony nebo tablety, ultrabook a podobně je připojení snažší díky hifi připojení a podobně. Vědci zkoumají vliv mobilů na naše zdraví, co se týče nervové soustavy, smyslové soustavy a podobně. Objevilo se i několik zpráv, že pokud muži nosí mobil blízko svého rozkroku může to vést ke snížení plodnosti. Ti lidé, kteří spí s mobilem u postele nebo ho mají třeba rovnou pod polštářem, těm hrozí horší funce mozku, protože si mozek málo odpočine a podobně…
Nevím jak brát tohle v potaz..možná ten oslední bod, ten mozek bez odpočinku tomu bych i věřila, ale hlavním kámenem úrazu je mobil jako žrout času. Hrajeme hry, chatujeme, píšeme smsky, voláme, posloucháme hudbu, plánujeme akce a podobně. Stačí sedět v mhd nebo si prohlédnou středoškolskou učebnu, kde každý druhý student má za penálem, v rukávu, pod učebnicí a nebo i jinde mobil, aby odepsal spolužákovi správnu odpověď na test…
,,Často vídám páry sedící v kavárnách a restauracích, kdy jeden z páru pořád visí očima na telefonu, kontroluje ho nebo si s někým něco píše. To nepochopím, kdybych šel s někým třeba na první rande a dotyčná by se takhle chovala, viděli bychom se zřejmě naposled,“ řekl jeden můj kamarád.
Nedávno jsem nastoupila do autobusu a sedla si naproti dvěma mladým děvčatům. Vypadalo to, že cestují společně, na první pohled si byly vcelku podobné, stejně staré. Po celou dobu jízdy seděly zabořené s nosem do svých mobilů a nepřetržitě něco mačkaly, nepromluvily spolu ani jediné slovo, tak jsem usoudila, že k sobě zřejmě nepatří. Po deseti minutách jízdy jedna z děvčat vstala a řekla: „Tak zase zítra na praxi!“ Načež vystoupila z autobusu. Patřily k sobě.
Jsme závislí na tom, být neustále na příjmu? Jen co mobil zazvoní, my běžíme, přerušuje všechny naše činnosti, neustále ho kontrolujeme. Vztah s naším mobilem se dá vyjádřit jako mírně nevyrovnaný. Mobil pípne, my hned běžíme, málokdy ho vypínáme, neustále se ho dotýkáme. Kdo má v tomto vztahu navrch?
3 situace, kdy dát ruce od telefonu pryč a zvolit jinou cestu
KDYŽ:
- Máte s někým nevyřešené spory nebo vztahové problémy a máte upito. Na nevhodné, lítostivě vyhlížející zprávy z rukou alkoholem posilněného nešťastníka není nikdo zvědavý. A další den? Většinou litujete a máte co vysvětlovat a to za to nestojí.
- Chcete-li někoho poslat k šípku a nemáte dost odvahy, může se oznámení o rozchodu prostřednictvím mobilního telefonu zdát jako neškodné, snadné a rychlé řešení problému. Přece se ale nechcete zařadit mezi zbabělce. Citlivé věci se mají říkat z očí do očí, i když jsou bolestně nepříjemné.
- Nemáte-li náladu s nikým komunikovat, klidně si vypněte mobil. Nemusíte být přece stále na příjmu, v neustálé pohotovosti, kdykoliv po vás někdo zatouží.
Teď se pověnuji jednomu bodu zmiňovanému výše a to je sociální blokace.
( Upozornění: Tyhle body se více ztotožňují s výhodou internetu – vím to, tak aby nebyly námitky)
Když se řekne sociální blokace, představím si člověka v obrovské místnosti bez oken a dveří jen s jednou židlí a tím to hasne. A něco takového je mobil. Máte ho v ruce a nevnímáte okolí. Může vás srazit auto, můžete se něčím zranit…
Sociální blokace bude asi problém spíš dospívajících. Odděleni od kolektivu, spousta příspěvků na facebooku, introvert. Odděleni jsou obzvlášť ti, kteří to nemají jednoduché doma nebo se stěhují a ztratily své předchozí přátele. Ti, kteří jsou stálejší, ti jsou víceméně v pohodě, protože mají pořád důvod chodit se bavit…
Mobily můžou i ublížit ať už mají být prostředky kyberšikany, mají špatný vliv na zdraví, mohou způsobit nehodu…. a mohla bych pokračovat víc a víc. Může zde vzniknout i oddělení od kolektivu co se týká kvality výrobků. Ne každý může mít nejnovější Iphone nebo Samsung S5 a kdoví co ještě. Vždyť někomu stačí málo.
Zároveň pokud už jste dospělí a bydlíte sami a pokud sdílíte svoji polohu na sociální síti, hrozí zde riziko vykradení bytu (pokud nemáte dostatečně dobré zabezpečení)
Zároveň pokud hledáte práci, není nic snazšího, než si vás váš šéf vygooglí, to pak může být problém, pokud se na internetu projevujete jako bavič a máte nastupovat do seriózní firmy.
A v neposlední řadě
Kladné vlastnosti aneb proč být online a na příjmu?
Mají mobily – v dnešní době už spíš Smartphony nějakou výhodu? Napíšu sem pár bodů, které svoje plus mají.
( Upozornění: Tyhle body se více ztotožňují s výhodou internetu – vím to, tak aby nebyly námitky)
- Dobře se seznámíte. I když to asi odstavce o blokaci popírá. „Co posloucháš? - Co to máš za značku? - Hezkej mobil, můžu tě poprosit o číslo?“ Tohle by mohly být fráze k seznámení, bohužel takhle na stránce vypadají kýčovitě..
- Nepotřebujete fotoaparát. V dnešní době díky vysoké kvalitě foťáků v mobilech zůstali snad jen zrcadlovky fotografům profi-amatérům, těm, kteří focení berou jako zálibu.
- Aplikace pomůže. Ať už máte Android nebo iOS máte v nabídce několik set aplikací, které vám pomohou při nákupu, při dopravní nehodě (existuje příručka první pomoci), při komunikaci (Skype, What´s up!, snapchat…), poslech hudby ( Spotify, Deezer…)
- Sebeprezentace. Jak jsem již řekla kvalita foťáků je dostatečná i pro točení videí což má za následek rozrůstání například různých komunit ať už je to YouTube a nebo různé stránky sociálních sítí. Teď se do popularity dostaly virální videa. Můžete sami sebe prezentovat v tom nejlepším světle. Samozřejmě pozor na lži a klamy.
Asi jsem vyčerpala vše, co jsem chtěla říct a i když je tenhle článek o něco delší, snad se vám líbil.
U dalšího článku zas brzy AHOJ!
2025 ©