♥Láska bez hranic♥
Prostě jsem nemohla pochopit, proč si vybral právě mě… Myslím tím, že byl absolutně skvělý typ muže, kterého spatříte a musíte si dát pozor, abyste nebyly přistiženy, že od něj nedokážete odtrhnout oči. Ale já jsem přistižena byla. A co pro mne bylo absolutně nepochopitelné, nejenže můj úsměv opětoval, ale dokonce mi zavolal. Pozval mě. Potom, když jsem byla dva bloky od místa naší první schůzky, byla bych se nejradši vrátila, oblékla si šedé tričko místo modrého, které jsem měla na sobě.
Nakonec mi trvalo celou hodinu, než jsem se uvolnila, ale pak jsem si začala uvědomovat, že nejen výborně vypadá, ale je také moc milý, příjemný a moc dobře se s ním povídá.
Když ve chvíli, kdy jsme se loučili, mi řekl, že by to „velmi rád brzy zopakoval“, byla jsem příliš překvapená, než abych pochopila, že jsem právě začala nový vztah.
Během několika prvních týdnů jsem si všimla, že si Jason není vědom toho, jak je přitažlivý. Nebylo to pouze zásluhou jeho atraktivního vzhledu, ale také díky klidnému a osobitému projevu a bezpočtu úsměvů. Procházel se a nevnímal, jak na něj děvčata civí, zatímco já jim věnovala výhružné pohledy a o poznání pevněji jsem sevřela jeho ruku.
Velmi o mě stál a stále mi to připomínal. Chtěl mi vysvětlit, že bych se nikdy neměla obávat ostatních dívek, které se v jeho přítomnosti hlasitě smějí, protože já jsem ta jediná, na níž mu skutečně záleží. Nicméně, kdybych se dozvěděla o historkách z večírků s přáteli jejichž hlavními aktérkami jsou flirtující dívky, vyvedlo by mě to z klidu a znejistěla bych.
Vždy jsem byla přesvědčená, že patřím k průměrně vyhlížejícím lidem. Vím že o sebe pečuji a mám spoustu dobrých vlastností, ale ve společnosti kamarádů jsme vnímala, že není rozhodující, jestli člověk je či není osobností. Poprvé jsem prožívala vztah s někým tak neuvěřitelně atraktivním a zanedlouho jsem nabyla dojmu, že nejsem dostatečně krásná a reprezentativní na to, abych mohla zastávat roli Jasonovy přítelkyně.
Mé nejistoty začaly ovlivňovat náš vztah. Pokud jsem necítila, že nevypadám tak dobře jak bych chtěla, nebo když jsem spatřila fotografie nádherné Jasonovy bývalé přítelkyně, byla jsem rozladěná a zamlklá. Obvykle se mi podařilo zkazit krásné chvíle, které jsme spolu mohli prožít, kdybych se jen dokázala uvolnit a poznat, že mě Jason miluje takovou, jaká jsem, ne proto, jak vypadám.
Když má nejistota dostoupila do vrcholu a stala se zcela očividnou, posadil se ke mně a podíval se mi zpříma do očí. „Přeji si, abys mě vyslechla,“ řekl vážně. „Nezáleží mi na tom, jak vypadáš, nebo na tom, jak budeš vypadat za deset let. Milujitě pro tisíc drobností, které dělají tebe tebou – a vždy tě budu milovat.“
Dlouho jsem o jeho slovech přemýšlela a pochopila jsem, že jestliže mě člověk, kterého jsem považovala za mimořádně pohledného, miluje takovou jaká jsem, jsem pro něj přitažlivá a zdám se mu hezká, pak nemám důvod necítit se přesně tak. Nebylo snadné přijmout vlastní já, ale od toho dne jsem začala cílevědomě pěstovat – a vypěstovat si – hrdost na svůj vzhled. Snažila jsem se sama sebe přesvědčit, že přece nikdo na celém světě nevypadá tak jako já!
Jakmile jsem se přestala kritizovat kvůli nedostatkům, byla jsem si jista, že štěstí, které jsem pociťovala je nakažlivé. Od chvíle, kdy jsem Jasonovi dovolila, aby mě miloval takovou, jaká jsem, vím, že můj šťastný úsměv ze mne dělá krásnější bytost.
2024 ©