Věříte na štěstí ? - 5.7.2013

Věříte na štěstí ?

Zdravím, je pátek 5.7. - státní svátek ( příchod Cyrila a Metoděje). Ségra je stále nemocná, Tofík mě vyburcoval k venčení už v půl 7 ráno a neděje se nic. Nic co by stálo za napsání na tuhle stránku.

Dnešní téma bude tak trochu úvahově pofidérní, protože každý má pohled na svět úplně jiný a názory lidí se liší. Hlavně, když srovnáte muže a ženy, většiny žen jsou snílci věřící na happyendy a muži jsou zas reálně smýšlející. občas se sice stane, že je žena trochu jiná, ale každá z nás slečen, holek a žen má někde ve skrytu duše naději na štěstí. Jasně že i muži věří ve štěstí, ale oni se snaží být ti nejlepší a nebát se. ukázat nám jejich sílu a svoje city často skrývají a pochybují o sobě samém. Často, když je předemnou nějáký těžký úkol říkám si : ,,Ten člověk mě jinam než do ****** nepošle". Ano, riskovat se vyplatí. Někdy málo, někdy víc, ale při vyřizování věcí, či oslovování lidí se nic zlého stát nemůže. Jenže v tomhle světě chce mít člověk nějákou jistotu, že tu bude někdo, kdo mu bude rozumět, koho může obejmout a být si jistý, že hodotyčný nepodrazí. Zaskakují a zároveň fascinují mě však ti citově založení lidé, ti co se na partnera upnou a končí to většinou tím, že když jsou odmítáni, snaží se citově vydírat toho, který je odmítnul tím, že si ublíží. Většina lidí, až na vyjímky si ale nejsou schopni nic udělat, protože se bojí bolesti, bojí se smrti a nechtějí přijít o jinou jim blízkou osobu. Lidé, kteří nevěří na štestí jsou racionálně myslící realisti. Jenže je tu otázka, mají ti lidé svoji slabost? Svoje zázemí ? Myslím, že každý člověk slabost má, jen si občas nechceme přiznat ten fakt, že by nám někdo byl sympatický, že zázraky se dějí a na každého dojde, že stačí mít naději, i když bude sebemenší. 

Odmítnutí bolí, ale lidé se s tím vším časem prostě smíří a za čas se nad tím třeba jen pousmějí. Každý z nás byl, je a bude nějáký, každý z nás bude mít svoje názory. Já si myslím, že jsem dost tolerantní člověk. Nemám předsudky, neodsuzuji ty, kteří se liší. Ať už to jsoui lidé jinak zbarvení, lidé postižení, nebo lidé s jinou orientací. Představte si co kdyby jednoho dne přišlo vaše díte s tím, že je jinak orientované ? Vyhodíte ho ? Lidi, přemýšlejte, to díte je jednou vaše a v rodičích by díte mělo mít oporu. Může se stát cokoliv komukoli z nás a nikdo to nezmění. V současné společnosti se lidé dost podceňují a dochází k zesměšňování. Ženy jsou deptány svými vrstevnicemi, které jim nějákým způsobem konkurují. Muži se vysmívají těm, kteří nemají štěstí při hledání partnerek. Spousta lidí se schovává pod maskou, spousta lidí není sama sobě rovna. Jsou tu rozdíly společnosti, které se v některých případech mohou změnit v psychyckou válku. Lidé s nízkým sebevědomým, kteří  jsou podceňováni si pak neváží ani sebe sama, řeší existenční problémy. V těch lepších případech si podceňovaní, nebo naopak přeceňovaní lidé ubližují a dochází k sebepoškozování, frustraci a fóbiím v těch nejhorších případech končí tyto problémy smrtí. Jak tak projíždím internetem narazila jsem na Motta o ženách - jak pozitivní, tak negativní. Bohužel se spousta lidí těm negativním vysměje a pak je schopna je použít. 

• Když jsi tlustá- máš zhubnout. Když jsi chudá- není tě za co chytit. Když jsi škaredá- máš smůlu. Když jsi pěkná- mají na tebe dvojsmyslné poznámky. Když se oblečeš pohodlně- neberou tě vážně. Když se oblečeš vyzývavě- jsi štětka. Když jsi pěkná a máš postavení- musela jsi si ho odležet. Když jsi měla v posteli spoustu mužů- jsi děvka. Když si v posteli spoustu mužů neměla- jsi frigidní nebo lesba. TAK JAKÁ JE NORMÁLNÍ ŽENA?
• Po mnoha životních peripetiích se z veselého ďáblíka stala zakřiknutá dívka s hlavou plnou komplexů ústících až do neurózy.
• Špína, blbka, kráva ? Neozančuj ji - žena není konzerva.
• V každé holce je touha po princi, který by se kvůli ní vzepřel celému světu.
• Každá holka chce kluka, ke kterému může přijít s vytahaným tričkem, s neupravenými vlasy, s rozmazaným make-upem, s červenýma očima od neustálého pláče, a aby od něj jako první zaznělo: ,,Zlato jsi překrásná Miluji tě...", a myslel svá slova upřímně.

Lidé by se měli zamyslet nad tím, zda stojí udělat dobrý skutek a pomoci nesebevědomému člověku alespoň zpříjemnit jeden jediný den, protože dotyčný na to bude vzpomínat hodně dlouho a jeho sebevědomí může růst. Věřte na štěstí, protože na každého vždycky dojde, naděje umírá poslední a všechno zlé je pro něco dobré. 

Iven :)