Sny a zdání? Ne, nezbláznila jsem se
Čauky, je 3.7. prázdniny v plném proudu a já už od včera přemýšlím, co sem asi napsat. Nic mě nenapadalo Žádné téma.Když už bylo poledne, byla jsem zoufalá. Tak jsem se zeptala kamaráda a on na to : ,,Tak zkus třeba něco o snech, nebo třeba co se ti zdálo". Začala jsem přemýšlet, vnuknul mi nápad. Nejlíp se mi přemýšlelo odpoledne při bouřce a teď to tu vpisuju do řádků. Takže ...?
Co jsou vlastně sny? Mají sny nějáké vysvětlení ? Asi ne, ale v poslední době se mi stává, že přibývá snů nesrozumitelných a nebo to jsou hodně předčasná Déjà vu. Pátrám po tom co se děje v mých snech, snažím se porozumět a srovnat to s realitou a tím, v jaké situaci se nacházím. Často se musím pro ty nesrozumitelné věcí, alespoň pro klid duše kouknout do Snáře nebo na internet. Tak třeba když se vám zdá o louži a červených jahodách v zakaleném potoce tak chcete najít souvislost. Jahody znamenají radost, louže znamená překážku a zakalený potok pláč a trápení. snažila jsem se to popasovat do mojí situace, ale nic. Po několika dnech jsem pochopila co tím bylo myšleno. Nebo třeba tuhle noc, když se mi zdál opravdu na první pohled srozumitelný sen, ale doteď nevím co s tím a jak to bylo myšleno. Tofík, kterého hlídám se prostě objevil na mojí škole, já v ruce vodítko a v druhé knížky. On jako kdyby se v ten moment co se objevil vysmekl a běžel chodbami pokaždé k těm lidem, ke kterým mám žádný nebo negativní vztah ( Jen mi nejsou sympatičtí - nic hrozného). Najednou ty lidi jakoby se změnili, všichni se na mě usmívali a byli milí. Nechám se překvapit co mě čeká...
Teď tu sedím a píšu obyčejný článek a říkám si, že obyčejnější večer snad ani být nemůže, ale cítím se tak nějak jinak. Spousta lidí mi za poslední rok řekla : ,, Změnila ses". Ne, nezměnila. Cítím se stále stejně akorát, že jsem o něco málo starší. Za pů roku už mi bude 17. Pro mě je to prostě hrůza. Vždyť před chvilkou mi bylo pět a já něměla starosti. Bohužel, za chvilku už se budu muset postavit problémům čelem, zatnout zuby a necítit bolest. Nechci mít problémy, protože děti nemají problémy. Problémy děti prostě nebolí. Jsem a stále budu stejná. Nezlobím se nikdy na nikoho, vlastně to ani neumím , zlobit se. Poslouchám tu Chinaski - spoustu takových těch písniček o změnách a stálosti lidí. Mění se lidi vůbec? Myslím, že ne. Jsou to stále oni. Vždyť kamarád, který psal básničky, učil se, je teď jiný chodí na párty. Nezmění se sám od sebe. Třeba zjistil, že je mu tak prostě lépe a připadá si volnější. Ať už změní vizáž sebevíc dokonale, jsou to stále oni. Lidi mění jen společnost, chtějí být atraktivnější, noví a připraveni na příchod nových lidí do jejich života. Lidé se chtějí hnát kupředu, všichni jsou jak dostihoví psi. Všichni chtějí být úžasní, ale věřte, že kdykoliv budou chtít najdou si vás. Pokud vás mají rádi, ten čas si najdou a přijdou. Třeba, že s nimi nepromluvíte od mateřinky osm let, ale pak je najdete a víte, že tu jsou a pomůžou. Lidé se nemění.Mění je jen okamžiky a dění kolem nich. Čekám, že za chvilku bude pršet. Je šero, všude klid a čisto po dešti. Tofík spokojeně leží pod počítačovým stolem a já mám naději na nový a lepší den, nebo nový sen, který mi možná ukáže novou cestu a nebo možnost setkat se s bývalými, ale stále novými lidmi.
2024 ©