Dlouhý čas, sliby a prokrastinace na druhou

Napsal Iven (») v sobotu 3. 5. 2014 v kategorii Diary / Světohledy, přečteno: 2831×
find-time-make-time.jpg

Long time/ Dlouhý čas

Zdravím, smile (24.4)

jak už nadpis napovídá, dlouhý čas je to, co jsem napsala nějaký normální lidský články, tak ho píšu teď o hodině informatiky... Rebel!smile

Myslím, že bych mohla začít psát i nějaký komentáře- recenze na filmy, které jsem viděla...a že jich je... mám tolik plánů a nestíhám, nestíhám... plavou kolem mě písmenka, logaritmy, funkce a právo.... ZA TREST! Aspoň to právo umět musím no...je to přeci jen ZSV a chci si ho vzít k maturitě... měla bych se snažit, ale řekněte sami, je normální, nutně se naučit všechno nazpaměť do poslední tečky? Myslím, že ne... Ale co nadělám...

Long-time-ago

Končí duben a v květnu budou začínat maturity, tudíž bych měla mít více času na články, ale opět slibuju a slibuju, myslím, že do konce dubna ještě jeden článek stihnu. v květnu se určitě můžete těšit na druhou část Špatné trefy, rozhovor s kapelou UDG, jelikož jsem předminulý pátek byla jednom koncertu z jejich tour, které jeli společně s kapelou Lola běži a zpěvákem Voxelem. Všichni byli hrozně přátelští a tak to bylo hrozně super. Tolik pozitivní energie... a řeknu vám, potřebovala jsem to! Poslední dobou jsem kompletně emočně vyždímaná... pláč, vztek, stydlivost, potlačování emocí... Někdy se ptám sama sebe, proč mám strach žít víc naplno...

Bloky,bloky bloky.... jak jsem psala o NeckNominate... lidé se chovají jako ovce v houfu, davu...každý má strach ukázat svůj názor. Všichni potlačují své potřeby aby nebyli společensky odsunutí a trestaní jen za to, že se projevili a řekli co chtěji, cítí  a co si myslí... Začíná mě to postihovat taky a není to žádný med... Nemám čas na blog tudíž názorů ubývá a zapomínám si psát i náměty, které mě přes den napadnou a abych si to psala do mobilu prostě nezvládám..občas něco ano, ale je toho málo, že normální článek by to nejspíš nebyl. Někdy se mi zdá, že dělám ostatním psychologa a sobě pomoci nedokážu. Prý je to normální, ale co je vlastně v dnešní době normální...


Přerušila jsem článek a vracím se k němu až dneska v pondělí 28.4. 

Je večer, v pokoji tma. O víkenu jsem nestíhala. Myslela jsem že sem něco napíšu a nakonec jsem sice psala, ale články do školního časáku, které sem hodím později - vidím to do první poloviny května. Máme nějaký exkurze a podobně takže tu budu minimálně.


OPĚT SLIBY! 

Nenávidím se! Je 3.5. Mám vcelku volno, ale poslední dobou doma uklízím, vařím atd...a opět odkládám. ACH JO ! Zposledních pár dní se zmáhám na to napsat článek, ale nedaří se. buď není čas a nebo ani nedokážu poskládat větu, která by mohla navazovat a dávat smysl....

Za duben se událo několik věcí, které se tu budu snažit napsat a zformulovat...

  • Večer 30.4. jsme jely podívat se na čarodky do mojí rodný vísky.. Bylo to docela fajn, ale ten pocit,když jsem koukala do plamenů ohně, kolem mě pobíhalo několik cizích prťat a o kousek dál postávali jejich tátové. Féroví chlapi, který ty správný čarodky dělají pro svý děti. Tátové,který jsou s dětma když si odřou koleno...Neznám to... Bylo mi dost divně. Možná si někdo řekne, že to moc řeším, jenže mě to mrzí, že něco nedokáže býtnormálně jako u jiných rodin, na druhou stranu jsou i děcka, co mají mnohem horší podmínky. Mezitím se bojim, co když potkám někoho kdo bude jako můj táta... Chtěla bych se vzpamatovat, ale nemám důvod.. Každej den rutina doma nebo ve škole... Nedokážu si představit,že si někdy někoho najdu, že budu prožívat něco co ostatní... Dokážu matně určit jak bude vypadat můj život na vejšce... Bude to sice školní rutina, ale snad to bude to,co mě bude bavit. 
  • 27.4. jsem podepsala smlouvu na brigádu. Neskutečně swe tam těším, hlavně proto, že si budu moci ušetřit na nějaké ty budoucí plány atd..
  • Velikonoce proběhly v pohodě, trošinku chill smile
  • 18.4 jsem byla na koncertě UDG a udělala s nimi rozhovor, který je zatím ve zpracování, ale brzy se tu objeví. Ten samý den po mě ségra mrskla zrcadlo... Jo opravdu po mě mrskla zrcadlo, zní to nejspíš dost k smíchu, ale i tak..je to šílený. 
  • no a pak taky nesmím opomenout svojí funkci vrby... docela by mě zajímalo, proč mi ty lidi tak věří. Nejspíš mají pravdu, mlčím a svůj názor na věc jim řeknu, ale někdy mívám trochu strach, protože mám pocit, že někteří dělají opravdu to co řeknu/poradím. Mezí mě to atrochu štve, protože mám strach, aby to nebylo šlápnutí vedle..celkem bych si to vyčítala. V souvislosti se vztahy budu psát nejspíš článek o frienzone. Je to celkem probírané téma, ale myslím, že k tomu mám co říct...Někdy jsem měla chvilky, kdy jsem si říkala, že bych s klidem mohla mít utěšovací agenturu a plno papírových kapesníčku, možná by mi to i slušně vynášelo

Poslední normální článek byl v březnu a tak se snažím vzpomenout si, cojsem v březnu prožila, myslím, že nejspíš nic co by mělo souviset s budoucností se neudálo...

Škola, škola, neměla jsem moc času, to ano. Taky chápu, že se na učení dost vymlouvám, ale teď to byl trochu hardcore. chvilku chybíte a jste v háji. 

Květen teprve začal. Čeká mě nějaká školní exurze a změny rozvrhu na které se docela těším. Začaly maturity a tak všem, kteří končí střední a chystají se do nového začátku přeji mnoho štěstí, úspěchů a spoustu lidí, kteří jim pomohou realizovat jejich sny. Znám hodně lidí, kteří budou zkoušku z dospělosti skládat a proto to hvilkami cítím, jako bych to prožívala taky, už jen proto, že si vybíráme semináře na třeťák a občas trénujeme něco k maturitě nebo nás někdo popožene větami typu:

,,Tohle budete k maturitě potřebovat."/,,No jak se s těmi vědomostmi dostanete k maturitě to teda nevím"

Doufám, že se dostanu tam kde bych chtěla být. poslední dobou se koukám po oborech na vysokou častěji a častěji. ale všechno je ve hvězdách..

Jsem unavená a nevím co přesně psát, ale jsem si jistá, že psát chci. Pomáhá mi to vyjadřovat se o něco lidštěji. Když mluvím s holkama, často si v duchu říkám, proč sakra! Takový neskutečný záseky a všechno se zdržuje... Nenávidím to, že zapomínám, nenávidím to, že si neumím zorganizovat čas...Vždycky mi všechny změny přijdou těžké a nemožné nebo časově náročné, aleopět si chci slíbit, že začnu se změnou. Ach ty naivita. snílek už od maličkasmile





Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel devět a jedna