Už jen slzy nestačí

Už jen slzy nestačí (by me)

Už jen slzy mi nestačí,
od teď je všechno jinačí.
už rána jsou chladnějšíí,
od teď mý srdce je smutnější.
Slzy jsou ozdobou mý tváře,
rána jsou bez sluneční záře.
večery plný oplakaný hořkosti,
jak kdyby mý srdce bylo z kostí.
zlomený na malých kousků tisíce,
vídávám jeho tvář v úplňku Měsíce.
Ve snech mám tajemství až za hrob zašitý,
schoval ses přede mnou do šnečí ulity.
Dívám se na hvězdy a marně doufám,
srdce se zalepí, kéž bych nebyla hloupá.
Hloupá a naivní nechtěla jsem být,
city mě předstihly, sny začaly snít.
Plyšový kamarád vždy mi otírá slzy,
snad všechno spraví se, v to doufám, brzy!